Skupina Radiator vznikla někdy v roce 1984. Bohužel přesný datum si nepamatuju a ani se mi nepodařilo vyhledat nic, co by tento okamžik blíže specifikovalo. Začátkem 80tých let minulého století (to zní fakt hezky) jsem pravidelně navštěvoval ostravskou hudební burzu, v té době samozřejmě nelegální, a rocková muzika se stala mým velkým koníčkem. Bylo tedy naprosto jasné, že nebude trvat dlouho, kdy se budu chtít co nejvíce přiblížit svým velkým hudebním vzorům. Určitě k tomu přispěl i fakt, že můj starší brácha v té době se svými více či méně hudebně nadanými spolužáky dali dohromady skupinu a začali tvořit vlastní songy (dokonce se z té doby zachovaly nahrávky jejich skupiny Cremation, včetně historického veřejného koncertu v kulturním domě v Bohumíně – Záblatí, kdy jeden z fanoušků nalezl v zákulisí státní vlajku Sovětského svazu, se kterou při songu „Pochod padlých revolucionářů“ pobíhal po sále. Dodnes se divím, že jsme z toho neměli žádný průšvih. Z těchto nahrávek vzniklo v roce 2003 i CD Cremation – Flyin´ coffin.) Vzhledem k tomu, že jsem se na některých skladbách podílel i hudebně – hrál jsem (no teda spíš vyluzoval zvuky) na harmonium a klavifon, který tenkrát odněkud přitáhl domů můj otec – bylo jen otázkou času, kdy budu chtít mít svou vlastní skupinu, se kterou dobudeme světová pódia. Rozhodli jsme se tedy s mými kamarády Tomášem Lietavským a Davidem Kempným, že založíme rockovou skupinu. Matně si pamatuju, jak jsme seděli u nás doma a rozdělovali si, kdo bude na co hrát.
1
Já jsem sice měl nepatrné znalosti jak třískat do kláves, ale byli jsme jen tři a rocková kapela bez bicích, basy a kytary nebyla ta správná volba. Myslím, že Tomáš od začátku toužil po bicích (byl přeci jen nejsilnější z nás) a mě se víc líbila kytara, takže se David musel spokojit s basou (až s odstupem času si uvědomuju, jaká to tenkrát byla dobrá volba – dodnes obdivuju na nahrávkách Davidovy geniální basové party). Takže bylo rozhodnuto: Já – kytara a zpěv, Tomáš – bicí a David – basa. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že nikdo z nás do té doby na určené hudební nástroje nikdy nehrál. Já jsem tenkrát nikdy žádnou kytaru v ruce nedržel (natož elektrickou), Tomáš viděl bicí taky jen na fotkách, možná David měl doma kytaru, to už si dnes fakt nepamatuju. Proč jsme si dali zrovna název Radiator už dnes netuším. Pravděpodobně se inspirací stal náš soused Stanislav, který svůj odpor k rockové muzice vyjadřoval hlasitým boucháním na radiátory v době, kdy si můj brácha nacvičoval na bicí nové skladby Cremationu (připomínám, že jsme bydleli v paneláku a naše mamka - učitelka nám neprozřetelně přinesla ze školy sadu bubínků, určenou pro výuku rytmů v hodinách hudební výchovy). Na základě této zkušenosti vznikl také posléze jeden z našich velkých hitů, skladba Radiator.
          Takže hudební obsazení a název jsme měli. Teď už jen zbývala jedna nepodstatná věc. Kde a na co cvičit. (Když si dnes uvědomím, jak bylo tenkrát obtížné dostat se k nějaké hudební aparatuře, nástrojům a zkušebně, divím se, že jsme se do toho vůbec pouštěli.
2